Minirozhledna

Kraj: Jihočeský 

Okres: Písek

GPS souřadnice: 49.3021047N, 14.2009908E

Dřevěnou mini rozhlednu naleznete zde: https://mapy.cz/s/luzakulege

Dnes vám štěknu o mini rozhledně, kterou najdete jen co by pro kostičku doběhl od vrcholu Srní homole v hlubokých lesích Píseckých hor.

Tlapkal jsem hlubokým lesem po zpevněné lesní cestě. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Kde nerostly vysoké stromy, rostly keře a spousta rozčepýřených stromků. Z těchto míst se ozýval nádherný zpěv ptáčků, že jsem místo svištění s větrem o závod raději tlapkal tempem, tlapka tlapku mine, a užíval si přírodu i koncert ptáčků přesně tak, jak to umím jen já.

Cesta mi šla krásně od tlapek. Míjel jsem les plný vysokých stromů, míjel jsem les hlubší než hluboký. Minul jsem oplocenku, kde rostly snad všechny druhy stromů, které se v okolí vyskytují. Dotlapkal jsem do místa, kde byl les mladý. Kde byly pod stromy vidět pěšinky od mých místních kámošů. Dotlapkal jsem do míst, kde se za několik málo měsíců budu moci po pěšinkách rozsvištět a zjistit, kteří kamarádi po nich chodí domů.

S kebulí plnou myšlenek a s radostí v kožichu jsem tlapkal hlubokými píseckými lesy. Koukal jsem doleva i doprava, spokojeně jsem si vrtěl chvostem, když v tom, najednou, zničehonic, les po mé pravé tlapce ustoupil. Ta tam byl hustý les. Ta tam bylo lesní přítmí. Ta tam byly vysoké stromy. Přímo přede mnou, po mé pravé tlapce, byla spousta mladých stromků. Stromků, přes které ještě nedávno bylo vidět do dálky do daleké.

Nestačil jsem valit očadla. Po mé levé tlapce bylo vše tak, jak být má. Vysoké stromy i lesní přítmí. Ale les po pravé tlapce, to byla jiná. Vysoké stromy nahradily nízké, lesní přítmí ustoupilo světlu. A to nebylo vše. V kožíšku jsem cítil, že mne čeká ještě něco. Ale co, to už mi kožíšek neprozradil.

Opatrně, co tlapka tlapku mine, tlapkal jsem lesem. Důkladně jsem merčil les, hledal jsem něco, co by mi napovědělo, co mne čeká a nemine. Protlapkal jsem zatáčkou, když v tom, přímo přede mnou, ukázala se v celé své kráse. Stála tam, hned vedle cesty, za mladými stromky, malá dřevěná rozhledna. Rozhlednička ne moc vysoká, zato rozhlednička maskovaná.

Tlapky mne donesly na místo, kde místní hospodář, Lesy města Písku, postavil rozhlednu, ze které je vidět do dálky daleké. Rozhlednu, ze které je vidět přes mladé stromky až na Velký Mehelník. Lesy města Psíku tu postavily rozhlednu, kterou by se snadno dalo zaměnit za kazatelnu. Jenže do kazatelny má rozhledna daleko. Je v ní pohodlná lavička, na které se dá posedět a rozhled z ní je nevídaný.

Lesy města Písku postavily rozhlednu, ze které si každý, kdo zdolá několik málo schodů, může prohlédnout Písecké hory z výšky. Každý návštěvník se může pokochat výhledem na okolní hluboké lesy a na dominantu Píseckých hor, Velký Mehelník. Lesy města Písku postavily rozhlednu, ze které je vidět do dálky a přesto nenarušuje okolí. A nejen za to mají můj velký dík. Rád bych jim poděkoval i za lavičky, kterých je v okolí nespočet a za to, že díky nim mohl vzniknout tento článek.

Poděkování

Rád bych poděkoval společnosti Lesy města Písek, která se podílela na vzniku tohoto článku. Více o společnosti a jejích aktivitách se dočtete na internetových stránkách https://lmpisek.cz/.