Vrchol

 

Dnes vám štěknu o tom, jak jsem při svých toulkách Tchořovickem zdolal místní vrchol. Tedy vrchol. Abych pravdu štěkl, byl to spíše vrcholek. Ale i ten se počítá.

Tlapkal jsem nádherou přírodou. Všude, kam očadlo dohlédlo, byly pole a louky. Za poli v dálce ne moc daleké merčil jsem lesy a rybníky. Tlapkal jsem do mírného kopečka s mokrým kožíškem a užíval si chvíli tady a teď.

Tlapkal jsem měkoučkou polní cestou. Z oblohy mne pozoroval kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval hřbet. Po mém boku poletovali čmeldové, motýli a včelky kteří pilně opylovávali rozkvetlé květiny a keře, kterých bylo podél cesty nespočet. I kamarádi ptáčci mne na mé toulce doprovázeli. Jejich zpěv se ozýval nejen z keřů, ale i z místních remízků porostlých vysokými stromy.

Tlapkal jsem po boku člobrdice stále kupředu a užíval si chvíli tady a teď. Tlapky mne nesly do mírného kopečka a já se jen kochal a kochal. A že bylo čím se kochat. Čím výše jsem byl, tím více jsem měl okolní svět jako na tlapce. Pomalu jsem přes louky, pole, lesy a rybníky merčil i kopce. Merčil jsem Brdy, merčil jsem svůj oblíbený Třemšín. Nebyly to však jen brdské kopce, které jsem merčil. Merčil jsem snad i dalekou Šumavu.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou, kochal jsem se výhledy. Pomalu jsem stoupal, když jsem po své levé tlapce zmerčil malý lesík. Zmerčil jsem lesík, kde pod mladými stromy roste vysoká tráva. Uprostřed trávy za vyvráceným pařezem, zmerčil jsem balvany.

Jen co jsem balvany zmerčil, kopnul jsem do vrtule a rychleji než rychle svištěl jsem na průzkum. Tlapka střídala tlapku ták rychle, až se mi za tlapkami prášilo. Svištěl jsem ták rychle, až mi ušadla plápolala na kebuli s já se bál, že se neudrží. Svištěl jsem ták rychle, že než jsme se nadál, byl jsem mezi balvany.

Stál jsem mezi balvany v malém lesíku a valil jsem očadla. Kopeček, po kterém jsem dosud svištěl, byl tentam. Od balvanů už jsem mohl svištět jenom z kopečka. I pohled na okolní svět se změnil. Než jsem zasvištěl do lesíka, měl jsem svět jako na tlapce. A nyní? Nyní jsem měl svět ještě více jako na tlapce, jen jsem se musel koukat mezi stromy. A že bylo na co se koukat. Všude kolem mne, až do dálky daleké, merčil jsem nádhernou přírodu.

Když jsem se dokochal výhledem, když se mi kebulí prohnala myšlenka, že bych měl vymyslet kudy dál, štěklo mi, že jsem zdolal další vrchol. Zdolal jsem vrchol bez sebemenší námahy. To se mi už dlouho nestalo. Ale i tak jsem se rozhodl, že si trošku odpočinu. Usadil jsem člobrdici, lehnul jsem si vedle ní a přemýšlel, kam se vydám dál.

To se ví, že po malém odpočinku mne tlapky nesly neomylně do nedalekých Tchořovic. Vždyť v nich je ták krásně. V místní hospůdce vaří prima bašty, mají super malinovku a navíc do Tchořovic vedou cesty krásnou přírodou. I proto mé toulání Tchořovickem vždy skončilo v místní hospůdce.

 

Tip na blízkou restauraci

 

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat místo kde se nabaštit, zastavte se v hospůdce Na kopečku v blízkých Tchořovicích. V hospůdce nejen skvěle vaří, ale točí i osvěžující malinovku a pivo Holba.